Poems

Něha

13. dubna 2017 v 11:02 | Woolfcat
Zářivě bílé peří,
tiše se snáší na zem.

Kdopak mi tohle věří?
Dopadá tiše na zem.

Holubí bylo peří,
něžné, jako vítr sám.

Zmizelo, jako čerstvě padlý sníh,
co rozpouští se ti na dlaních.

Střípek dračího skla

12. prosince 2016 v 22:34 | Woolfcat
V mysli řádí temný drak,
nenechá naději, jen strach.
Zíráš na něj v oněmění,
čekáš, kdy se v mlhu změní.

Mizím

1. prosince 2016 v 21:56 | Woolfcat
Slunce už zapadá, mizí má cesta.
V prázdno se propadám, procitám ze sna.

Nevidím, neslyším, cítím jen strach.
Slunce se rozpadá na bílý prach.

Na lehkých obláčcích odlétá svět,
Po proudu odplouvá sinalý květ.

Dlužník

21. listopadu 2016 v 21:00 | Woolfcat
Slunce zapadá, temnotou se sytí den.
Pláču, běžím za tebou, ale ztrácím směr.
Hledám tě, však už jsem ztracen,
Můj dluh peklu bude splacen…

Vánoční přání

20. listopadu 2016 v 20:57 | Woolfcat
Přežít ještě další ráno,
ještě další krok.
Na okraji žít, s hrozbou
dlouhého pádu.

S tebou navždy po
mém boku
už nemusím se monster
bát.

Jen s tebou cítím
se celá.
Jen s tebou chci
už navěky žít.

Fear

31. srpna 2016 v 18:09 | woolfcat
Everytime you feel lost,
Remember, you´re not alone.
I am here for all the time,
I´m a part of your mind…

Pomíjivost

18. prosince 2015 v 22:30 | woolfcat
Byla jsem jen černou tečkou,
byla jsem tvou malou hračkou.
Byla jsem tu a pak pryč,
byla jsem sen a pak nic.
 
 

Reklama